istan.cz letní tábory 2026, školní výlety, akce na víkend, teambuilding

Jezdim na letni tabory už tři roky. zatim vždycky na airsoftoví poprvé to byli myslím vysadkáři a pak dvakrát specialní jednotka ale po těch všech útrapách se bohužel naše velmi úspěšná airsoftová jednotka rozpadla a ja také zkončil avša z naším bývalím pruzkumníkem jsme se začali věnovat LARPu a tak neni vyloučené že se v roce 2008 zase ukažu v létě v Březové. Takže v civilu jsem emotivni gymnazista v židlochovicich a rad hraju na kytaru.

Moje začátky s Airsoftem:
Všechno to začalo v létě 2004 kdy jsem byl na táboře společnosti STAN na Army turnuse byl jsem nadšenej od prvniho do posledniho dne jsem si připadal jako skutečný voják asi to bylo mím nizkým věkem psal jsem si deník ale bohůžel jsem ho před příjezdem domů ztratil (spíš mi ho někdo vzal) ale to není důležité... Důležíté je že na tomto táboře jsme použivali při hrách airsoftové zbraně a ja se s nimi setkal nejdříve jsem nechapal v čem se takove manualní airsoftky liší od vietnamských kuličkovek ale brzo sem ledasco pochopil, byl jsem až otravnej jak jsem doražel na vedouci aby mi řikali vic a vic podrobnosti o Airsoftu. Začal jsem do něj pronikat. Když jsem dojel dom a rodiče se mě vyptavali co bylo na taboře nemluvil jsem o ničem jinem než o Airsoftu a doufal jsem že to mamce uděla radost protože pořád říká že nemám žadnou venkovní aktivitu a pořad ležím u počítače, ale mamku to moc nepotěšilo, no co natchnulo to tatky takze jsem mel na půl vyhrano ted uz mi zbyvalo jen sehnat penize na zbran. naštěstí jsem měl v září narozeniny a dostal jsem penize, a tatka mi udělal ohromnou radost koupil mi k narozeninam Maskáče Vz. 60 uplně obyčejnej vzor Jehličí ale mě to udělalo ohromnou radost a po narozeninach jsem si obědnal airsoftovou pistoli a protože jsem měl skvěle vzpominky na tabor a společnost STAN pořádala i výkendové akce na jednu jsem se přihlasil opět sem byl nadšenej a o to vic když sem dominoval svou zbraní která byla velmi dobrá... V zimě roku 2004 jsem k tomu zvrhnul par spolužáků a začali jsme budovat tým, který ztroskotal na nekázni ale okamžitě vznikl nový ja byl zakouslej na tolik že mé velitelské schopnosti na můj věk byli až neuvěřitelné a tak za mnou přišel tým z vedlejší vesnice který vznikl zaroven s námi a požádal mě jestli bych jim nevelil a tak jsem byl opět v týmu, tým se začal ubírat směrem k Britské specialní jednotce SAS a ježišek všem členům donesl nové maskáče teď už britské DPM. Ozval jsem se kamaradovi z tábora o kteém jsem věděl že dělá weby jestli by neudělal web našemu týmu, souhlasil a tak jsme brzy měli web, uvěřejnili jsme na něm prvni fotky a to byl kamen úrazu naše airsoftove kontakty byli tatam všichni se na nas vykašlali že s dětma se nebavi. Některým členům začali povolovat nervy a na všechny z airsoftoveho světa byli velmi nepřijemni tak sme si nadělali ještě vice nepřátel. Ale neodradilo nás to trenovali jsme dal a čím dal víc přišli do týmu nové posily a staří členové odchazeli až nakonec v týmu zbyli jen tři lide a v téhle sestavě jsme zůstali. nabrali jsme opět spoustu přátel nikdo o nas nepochybuje někteří si dokonce myslí že hrajeme velmi dobře. Cesta byla dlouhá a trnita rok o nas každý pochyboval a odvracel se k nám zády ale nakonec jsem to překousli a je to za námi.